Znaky a symboly

V průběhu let se mě lidé opakovaně ptají, zda je pro ně vhodný ten či onen znak, zda jej umístit do domu, nosit na oděvu nebo přímo na těle.

Na seminářích jsme se působením znaků a symbolů mnohokrát zabývali. Zkoumali jsme jejich tvary, barvy i reakce jednotlivých lidí. Další zkušenosti přicházely ze samotných domácností účastníků.

Právě z těchto zkušeností a z mého dlouholetého bádání vychází následující článek.

Dnešek je dobou vykutávání starých znaků, symbolů, lidových výšivek a maleb. Firmy se odívají do svých log, vytvářených vědomě i bez hlubšího uvědomění poselství, jež jejich tvary nesou.

Každý tvar na člověka nějak působí. Jeden přitahuje, jiný odpuzuje. Některý uklidňuje, další ruší.

Proto vědomě vytvořené logo cíleně oslovuje právě ty, pro něž je určeno.

Se starými znaky je to jiné.

Setkáváme se s různými svastikami, symboly egyptskými, sumerskými, keltskými a mnoha dalšími. Dnes se často používají jako oberegy – ochranné symboly.

Jejich nositelé i tvůrci přitom mnohdy znají pouze současný výklad a původní významy zůstávají skryté.

Lidé si tyto znaky kupují, nosí je a vystavují ve svých domovech. Přijímají jejich poselství, aniž by se hlouběji zabývali tím, jak na ně samotné a jejich okolí působí.

Ponejprv je třeba vědět, že jsou prostě znaky a symboly. Samy o sobě stojí mimo naše označení dobré a špatné.

Znak, který člověka chrání, mu zároveň vytváří štít.

A každý štít něco zachytává.

Vedle ohrožení tak někdy zachytí i zkušenosti, které člověka posouvají a obohacují na jeho cestě životem.

Ochrana má svůj význam zejména v období oslabení. Poskytuje člověku prostor k odpočinku, posílení a opětovnému postavení se za sebe.

S návratem vlastní síly však přichází čas štít odložit.

Přetrvávající ochrana se totiž postupně proměňuje v překážku. Člověk si na ni zvyká, zpohodlní a předává symbolu část odpovědnosti za sebe.

A právě tady ochrana počíná člověka brzdit.

Používání znaků a symbolů úzce souvisí se sebevědomím člověka.

Oslabený člověk, procházející obdobím nejistoty, často hledá oporu ve svém okolí. Obklopuje se ochrannými znaky a symboly, které mu dodávají pocit bezpečí.

A to má v určitém období svůj význam.

S rostoucím sebepoznáním však člověk postupně objevuje vlastní sílu.

Nejprve vyměňuje znaky, jimiž se obklopuje. Některé mu přestávají vyhovovat, jiné jej na čas osloví. Později je postupně odkládá.

Až nakonec poznává, že jeho vlastní síla a vědomí sebe samého představují ten nejpevnější štít.

Zvláštní pozornost si zaslouží také kovové předměty nošené přímo na těle.

Zlato, stříbro, chirurgická ocel i další kovy mají své fyzikální vlastnosti. Jejich působení na člověka jsem však poznávala především prostřednictvím vlastních pocitů a zkušeností účastníků seminářů.

Někdy je vnímání tak jemné, že mu člověk zprvu věnuje sotva pozornost. Jindy se postupně dostaví nepříjemný tlak. Řetízek, který dříve příjemně zdobil krk, najednou působí jako obruč, která jej svírá.

Takové zkušenosti mě vedou také k otázkám o vzájemném působení kovů, elektromagnetického prostředí lidského těla, či jeho jemnohmotných obalů.

Pro mě je podstatné především to, co člověk skutečně vnímá a jak se s daným předmětem cítí.

A tím se dostáváme k dalšímu důležitému tématu.

Znaky a symboly ve společném domově

Vystaví-li si člověk doma ochranný symbol, který je příjemný jemu, vstupuje tento znak zároveň do prostoru všech ostatních členů domácnosti.

A každý jej vnímá po svém.

Jednoho uklidňuje, druhého dráždí. Někdo při pohledu na něj pociťuje příjemné uvolnění, jiný napětí, podrážděnost či vznětlivost.

S podobnými reakcemi jsem se setkávala i ve zpětných vazbách účastníků seminářů.

Ve svém bádání se zabývám také tvarovou rezonancí, tedy působením tvarů, které lidé vnímají prostřednictvím svých pocitů a reakcí.

Kromě tvaru působí také barva.

Červená jednoho povzbudí a dodá mu energii. U jiného, již vznětlivého člověka, zesílí napětí a podráždění.

Více se barvám věnuji ve své druhé knize Projít peklem.

Proto považuji za důležité přistupovat k výběru znaků, symbolů i barev ve společném domově citlivě a otevřeně.

Pocit dítěte má stejnou váhu jako pocit dospělého.

Každý člen domácnosti přináší své vnímání, své potřeby a svůj pohled.

Upřímná domluva vytváří prostor, v němž se všichni cítí dobře.

Naopak souhlas vyslovený pouze pro klid či ve snaze zavděčit se druhému často vede k vnitřnímu napětí.

Ale i takové zkušenosti se postupně proměňují v prožitky, které člověka posouvají.

Výšivky a tetování

Dnešní doba přináší rychlé změny. S nimi se proměňuje i člověk, jeho vnímání a potřeby.

Znak, který jej dnes posiluje, jej za čas oslovuje jinak.

Dříve provázely některé výšivky člověka po celý život a jejich vzory přecházely i mezi generacemi.

Výšivka však zůstává na oděvu.

Šaty svlékneme a vyměníme za jiné.

Zajímavé je také rozdílné vnímání výšivky samotným nositelem a člověkem, který se na ni dívá.

U některých znaků se totiž z opačné strany mění směr vnímané točivosti křivek. Z pohledu diváka je například levotočivá, z pohledu (zevnitř oděvu) nositele pravotočivá.

O rozdílném působení takových tvarů se přesvědčily také účastnice mého kurzu vyšívání.

A právě tady mám otázku: Uvítali byste obnovení tohoto kurzu? Napište mi do komentářů.

Tetování je jiná věc.

Znak se stává trvalou součástí těla.

Dnes jej člověk vnímá jako krásný, silný a příjemný. Za několik let se však jeho vnitřní nastavení promění a stejný znak v něm vyvolává zcela jiné pocity.

Oděv vyměníme. Tetování zůstává.

Proto jeho výběr zasluhuje obzvlášť pečlivé zvážení.

Shrnutí závěrem

Za sebe přistupuji ke všem znakům a symbolům obezřetně.

Z vlastního bádání a dlouholetých zkušeností vím, kolik různých významů a souvislostí se v nich skrývá. Někdy se původní poselství výrazně liší od toho, co se o daném znaku běžně říká.

Tvary a barvy vnímáme každý po svém. To, co jednomu přináší pocit bezpečí a síly, druhého zatěžuje.

A s naším vývojem se proměňuje i jejich působení na nás.

Znak, který mě dnes posiluje, mě zítra brzdí.

Dřívější pomalejší rytmus života přinášel větší stálost některých znaků a jejich používání.

Dnešní doba přináší rychlejší proměny. Člověk poznává nové souvislosti, rozvíjí své vědomí a postupně přebírá stále větší odpovědnost za sebe.

S vlastní silou roste i jeho svoboda.

A tak přichází čas nových znaků. Anebo života bez nich.

Znak je berlička.

V období oslabení poskytuje oporu. Pomáhá překlenout náročný úsek cesty.

S návratem síly přichází čas berle odložit.

Proč se dál opírat o berle, když už noha dávno srostla?

A to, že jsou tu síly, které se snaží udržovat lidi na berlích, je zase jiná kapitola.