Astronomické vědomosti Předků

Podle slovansko – árijských Véd lidé nebyli stvořeni, ale v dávných dobách byli na naši planetu přesídleni.

Sviata Rasa (bílá – Árijci a Slované) – přišla ze souhvězdí Malé a Velké Medvědice, Lva a Cassiopei a jako první osídlila naši Zemi.

Další obyvatelé přišli ze souhvězdí Velkého Draka (žlutí – Číňani, Japonci … ) – a podle toho se nazývali obyvatelé Velkého Draka.

Obyvatelé pojmenovaní jako lidé Ohnivého Hada (červení – Inkové, Mayové, Aztékové, severoameričtí Indiáni …) přišli ze souhvězdí Ohnivého Hada.

Jako poslední přišli obyvatelé Ponurých pustin (Gloomy Heath - černá), jejichž planeta byla zničená a planeta Země jim byla přidělena jako nový domov.

Každý národ dostal vyčleněné území k životu.

Postupně se na Zem dostali i představitelé Temných sil, kteří území nemají žádné. Přijali úkol zlikvidovat potomky Nebeského rodu Asy – Velkou Rasu, a tím Zemi dostat pod nadvládu Temných sil. Planeta Země leží na hranici světů Světla a Temna a je o ni těmito silami od pradávna sváděn boj.

Prvopočáteční osídlení prvními kolonizátory se stalo podle slovansko-árijských Véd zhruba před jednou miliardou let. Dějiny Slovanů jsou tak mnohem a mnohem starší, než jak by nám dovolila myslet i ta nejbujnější fantazie, natož současná dogmaticky přijímaná historie.

Tato historie nám byla vnucena po přijetí křesťanství. Vždyť i samotné slovo „historie“ je složenina slov his + tory = z tóry = z dějin Judejského lidu. Český název vycházející ze slovanského základu je „dějiny“.

Křesťanství je náboženství, které slibuje za utrpení za života na zemi posmrtný ráj v nebi. Víme ale vůbec, kam nás to po smrti lákají? Nebe (staroslov. Nebo) Ne = Není, Bo = Boha, to znamená, že Nebe je místo, kde není Bůh, kde není Světlo. Co tam tedy asi je?

Naopak křesťané vůbec nehovoří o Nebesích. Nebesa znamenají Ne = není, Běs = zvířecí inkarnace z Temného světa na Zem. Takže Nebesa jsou místem bezpečným, kde „není Běsa“ – nepůsobí temné síly.

Ale zpět k našim slovanským dějinám. Že jsme na přelomu 9. a 10. st. n. l. „nevylezli z jeskyní“, jak je nám předkládáno, dokazují například astronomické údaje, které Védy obsahují. Jsou tak dokonalé a obsažné, že dnešní věda ještě zdaleka neobjevila vše, co obsahují jen dochované fragmenty. Naši dávní Předkové znali všechny planety naší sluneční soustavy včetně jejich velikostí a periody oběhu okolo Slunce.

Jednotlivá souhvězdí spojovali do Čertogů, které tvoří množství slunečných a hvězdných systémů. Hvězdami nazývali nebeské svítící objekty, kolem nichž obíhalo méně než sedm zemí. Slunci byly nazývány ty nebeské svítící objekty, které měly kolem sebe více jak sedm zemí. Země (dnes planety – tento výraz se používá až od počátku 20.st., Řekové tak nazývali bludné hvězdy) jsou nebeská tělesa obíhající kolem sluncí nebo hvězd po samostatných orbitálních drahách. Luny (měsíce) jsou nebeská tělesa obíhající kolem zemí.

Naši Předkové moc dobře věděli, že každá struktura ve Vesmíru pohlcuje a vylučuje energii (hmotu), což dokazuje, že je živá.   

Znali také, že naše Sluneční soustava je součástí Mléčné dráhy, která se otáčí kolem svého středu, jenž nazývali Svarga a tvoří čtyřramennou svastiku. Naše Sluneční soustava je na konci jednoho z ramen. Jeden její oběh kolem středu galaxie Svargy se nazývá Svaroží kruh, který trvá 25 920 let. Ten se dělil na šestnáct čertogů, z nichž každý byl dlouhý 1/16 svarožího kruhu – tedy 1620 let.

Slunce naší Sluneční soustavy nazývali jako Jarila a Zem – Midgard. Země (planety) obíhající kolem Slunce - Jarily tvoří tři pásy po devíti planetách. Sami si spočítáte, kolik pouze jich naše věda zná. A to ještě astronomové planetu Pluto = Zem Via v r. 2006 na kongresu astronomů v Praze vyloučili ze seznamu planet pro její nízkou hmotnost. Mezi Marsem (Zem Oreja) a Jupiterem (Zem Perúna) je dnes pás asteroidů, dříve tam byla planeta (Zem Dei, která měla i svoji Lunu), ale byla v jedné z válek zničena.

Souhvězdí, jak již bylo řečeno, se nazývala Čertogy a viditelná na severní polokouli byla rozdělená do šestnácti Čertogů a každý z nich ochraňoval jeden z dávných Bohů. Rok 2012 (7520) je posledním rokem Čertogu Lišky pod ochranou Bohyně Mareny, rokem 2013 (7521) vstupujeme do nového čertogu – Čertogu Vlka, který ochraňuje Bůh Veles.

S tímto přechodem je spojená změna galaktických záření vycházející z nebeských čertogů (souhvězdí) a dopadajících na Zemi – Midgard.

Díky tomuto zesilujícímu se záření, které má velký vliv, máme možnost změnit náš postoj a vztah k Přírodě, k Zemi i k sobě samým a uvést tak svůj život zpět do harmonie, v níž naši dávní Předkové žili, a vrátit Světlo na Zem - Midgard.

Zdroj: www.vedy.sk

kniha: SLOVANSKO-ÁRIJSKÉ VÉDY – Potvrdenie knihy Svetla (Veleslav, Dobrohnev, Svetozár) Slovanské ponímanie sveta (Darijar, Jarosvet, Mlava)