Bílá laň

Štvanice.

Zástup lovců v přesném šiku pročesává prostor.

Psi před nimi čenichají a vyhání vše živé z úkrytů, pelíšků, nor i doupat.

Čenichají a stejně jako lovci dnes hledají bílou laň.

Je jiná.

Liší se.

Je bílá, silná, hrdá a svá.

Svým prostým a čistým bytím provokuje lovce.

Podmanit, porobit, zničit, zabít.

Zástup lovců v přesném šiku pročesává prostor.

Psi před nimi čenichají …

Bílá laň ví. Ví, že tentokrát jim jen těžko unikne.

Sbírá sílu se všem postavit.

Silná a čistá. Rovná a svá.

Vzdává se sobě, nikoli lovcům.

Dává sílu sobě.

Vystupuje z krytu.

S hlavou vztyčenou, ladným krokem.

Kolem ní je vše lehčí, barvy sytější a zároveň jemnější.

Bílá laň.

Albín mezi laněmi.

Je jiná.

Liší se.

Ví ….

Každý sval jejího tělo je v uvolněném napětí.

Je připravena ….

Psi štěkají a stahují kolem ní kruh.

Je terčem.

Lovci si vychutnávají okamžiky svého vítězství.

Je to vítězství?

Dostávají tělo, nikoliv Bílou laň.

Teprve ve chvíli, kdy tělo padá k zemi, pochopili.

Zuří, vztekají se.

Bílá laň se vzdala života.

Vzdala se života, aby žila dál.

Bílá, silná, rovná a svá.

Unikla porobě, unikla zotročení.

Bílá laň žije dál.

Žije dál v těch, kteří žijí a hájí sebe, že jsou jiní a liší se.

Žije dál v těch, kteří slabinu otáčí v sílu.

Bílá laň žije dál.