Národ volil a zvolil, dovolil - má, co chtěl

ná – rod = náš + rod

Malé opakování významu slova ROD v různých jazycích a významy další:

latina: rōdī – hlodat, okusovat, pomlouvat

rādī – škrábat drásat

dor – dávat, darovat

dare – dát, dávat

vādī – kráčet, ubírat se, jít

vada – brod, mělčina

nāscor, nāscī, nātus sum – rodit se, narodit se, pocházet

nasi – nosní

nasci - růsti

angličtina: rod – tyč, prut, hůl, táhlo, rákoska

door – dveře

dare – odvážit se, troufat si, vyzvat

nascent [násent]– rodící se, vznikající, pučící

nation [neišn] – národ

love – milovat

live [liv] - žít

němčina: rod – tyč

roden – klučit, mýtit, vykopat

vaduz – vadný

naschen – okusovat, mlsat

Nation [nacion] - národ

volk [foilk] – lid, stádo, hejno – od toho folklór

Liebe [líbe] – milovat

praslovanština: patjej – předek

nášč – rod, národ

val, tór – ohrada

čeština: rod – ve smyslu předků (= patjej)

rad – dar

váda – rozpor, hádka

vada – chyba

náš – naši – zájmeno zastupující blízké lidi

vol – lov – volit – lovit

vol – volní vlastnosti – podmíněné vůlí člověka

vol – volnost, bez omezení

love – slengově peníze

líb – líbat se, líbit se, libý ve smyslu příjemný

nos – představuje čich a cítění; cítíme se doslova, zároveň cítit znamená mít cit a cítit, tudíž ctít si sebe i druhé; říká se někdo má nos na příležitost, jiný na ohrožení atd. - nos je orgán představující tu nejdůležitější schopnost člověka – cítit, vcítit (se) – cit - čit – čujeme – cítíme skrze čivy – nervy; čivy a nervy – co vám zní líp pro schopnost cítění?

Máte též pocit, že jsou mezi námi bytosti bez citu?

Hrátky s řečí:

- liebe – posun b na v a vynechání e – live

- nation [neišn] – zvuk podobný „náš“, posun ei – á, jen slovanské národy mají rod (hůl) ve smyslu předků (patjej)

- latina i angličtina mají mnoho slov vycházejících z praslovanštiny, společného jazyka

- nos – nás – posun o na á

„Někdo“ si hodně pohrál s prvotní řečí, která byla společná. Proč?

Pátrejte dál.