Naši – nášč

NÁŠČ je původní slovo pro význam rod, rodný, úrodný, rozený, narozený atd.

I v praslovanštině se z tohoto základu tvořila slova odvozená:

nášč-ch – rodných

náščiť – sbírat úrodu, což se staročesky říkalo naščierati

Staročeština – středověk přidává k původním slovům a zejména slovesům na konec „T“, což je nejstarší tvar kříže, který zastavuje. Dá-li se „T“ na konec slova (i přes změkčení – ť nebo ti) plní svoji funkci a síla slova přestává proudiT, zastavuje se. Dnes tomuto tvaru říkáme infinitiv. V praslovanštině nebyl, používal se tvar s „já“ na konci. I stavba věty byla mírně odlišná.

K záměně došlo zřejmě brzy po zotročení Našich, neb ve velkém slovníku staročeštiny jsou již slova se základem „rod“ hojně zastoupena, naopak tvar „nášč“ úplně vymizel. Je zde нашь (naš) ve smyslu současném – náš, нашьствѥ (našěstvije) ve smyslu – příchod, vpád, útok – s vloženou dvojicí písmen ST. Doplníte-li si samohlásku („A“ můžeme všude, kde chybí samohlásky a jsou pouze souhlásky vedle sebe) vznikne slovíčko SaTa, a je jasné, jaká síla se vloudila do našeho slovníku a načala jej překrucovat. Zůstalo též slovo начѧло (načjalo) ve významu začátek, počátek, úřad, moc – tedy – dalo by se říci – počátek úřední moci u nás.

V jiných jazycích (nikoli slovanských) se odvozená slova od „nášč“ používají v různém tvaru dodnes:

latina:

nāscor, nāscī, nātus - rodit se, narodit se, pocházet: urozený, rodilý

nātiō – národ, rod, narození

nātīs - rodný

nātūra - příroda; přirozenost; narození; povaha

nātūrāle - přirozený; přírodní; rodný

angličtina:

nation (nejšn) - národ

nature (nejčr) – příroda

němčina:

Natur - příroda
Nation – národ

Původní tvar je i v mnoha dalších jazycích. Někde je v psané podobě, jinde v mluvené (např. an).

Základ slova „TUR“, jež jako parazit napadl naše původní slovo a jež nese v praslovanštině význam tur – tyr – tyran, se chová stejně, jako parazit, který hubí svého nositele.

Zamysleme se nad řečí, jak se za posledních 30 – 20 let změnila. Obecně ji lidé přestali cítit, vnímat, a tím se odřezávají od svého, našeho, NÁŠČI.

Fandíme NAŠIM, pojďme k NAŠIM, uvidíme se u NAŠICH, NAŠI – NÁŠČI spojme se.

JSME NAŠI.