Paměť

Slovo, jež by málokdo zpochybnil. Přesto je jeho význam otočený.

v ruštině – память (pamjať)

ve slovníku srbochorvatštiny z r. 1925 je slovo pamet

v prasl. bylo slovo pomě-t znamenjící šílenství, pomatenost, zmatenost, šálení smyslů, v důsledku oběť svého umu (mysli, rozumu)

po = po směru + mě = zmatení a matení, šílení, změti

ve slov. starosl. je již uváděno slovo памѧть ve smyslu otočeném, to je dnes používaném – bystrý um (rozum)

rozum znamená rozdělení roz umu um – tedy šílenství a pomatenost

odvozená slova jsou například:

měna (finanční)

směna, změna, záměna, výměna, obměna, změť

mina – např. nášlapná, člověk jež na ní šlápne, je její obětí

Mínójci – též byli obětníky, kteří v rituálech míjeli – utráceli životy poddaných

vzpomínání, upomínání, zapomínání, minulý, minout

Dnes si mnoho lidí stěžuje na zhoršující se paměť. Naopak málo lidí je schopno si vybavit informace z minulých životů. Minuly. Člověk se stal obětí zapomínání. Jak může člověk něco udělat jinak, když zapomněl, jak to dělal dříve, naposledy … S největší pravděpodobností, to dělá stejně. Stejně se stejnými důsledky. Stává se vězněm, obětí sám sebe a své pa-mě-ti.