Snění

Další článek ze čtenářských probouzení:

PŘÍBĚH- BŘEH- VODA…..Labuť osamělá. Nechává se unášet proudem, žije

v ústraní, bez potřeby být středem pozornosti. Vždyť všichni jí blízcí- labutě-

ptáci- voda- rodina- příroda- lidé jsou s ní a kolem ní. A ona sní. O vzdálené

zemi své, ve které kdysi dávno spokojeně žila.

Kde je dnes? Kde je ona? Kde se tu vzala? Je toto její původní domov, či uvnitř

cítí, že její domov vzdálený je, či že už více domovů má? A může se vrátit?

Vzpomínka? Jen představa? Jen sen? Je přeci hezké plout si na vlnách a nechat

se jimi kolébat a snít sny- sny o svém dětství a o tom, jak vše bylo jiné a jinde.

Teplé a hřejivé. Jak si hrávala s ostatními labutěmi a létávala s nimi a druhým

dovolovala proletět se s ní. Jak teplé a hřejivé ruce ji hladily a hrály si s ní. Jak

jiskrné oči plné lásky se na ni usmívaly. Jak šťastná byla, v klidu žila, v moři lásky

se koupala. Bylo, nebylo?

Je to však jen sen, nebo náš domov jinde je a my jsme zde jen poutníky

hvězdnými? Šťastnými, že se alespoň na něco rozpomeneme? Probouzíme svůj

dech i dech druhých, abychom cítili každou buňkou svého těla?

Labuť už tady svůj domov má. Stop hodně zanechala zde, vkořenila se. Dál si

žije svůj příběh každodenních všedností, okamžiků, propojování dechů, životů.

PŘIROZENOST ukazuje nám. Přirozeně žít. Přirozeně se chovat. Ke své

přirozenosti se zase vrátit.

P.S. V angličtině se srdce řekne HEART=EARTH=ZEMĚ

SRDCE- ZEMĚ

SRDCE- ?????