Voják, bojovník – část 1.
Nejdříve slovo přeložím do několika jazyků a následně vysvětlím význam.
ruština: солдат (soldat)
jakutština: саллаат (sallaat – zdvojené hlásky se čtou dlouze)
angličtina: soldier (soldžr)
latina: mīles
Zajímavé jen že „voják“ je v různých jazycích vyjádřen odlišně, dokonce i několika výrazy, jejichž odlišnosti (voják – bojovník – zápasník – borec atd.) rozumí jen domácí či Ti, kteří jazykem dobře vládnou.
Soldat či soldier v sobě nesou spojeni soul (zkrácene sol) a die (zemřít, zahynout, skonat, zdechnout – zgebnout) nebo dát (obětovat, zemřít)
Voják je tedy člověk, který dává – obětovává svoji duši ve prospěch jiných, často cizích cílů a záměrů.
Jaký je původ:
voj-ák, bojo-v-ník
Praslovanština zapisovala znělé a neznělé slabiky stejně: la = ra, lo = ro atd., jiné rozlišovala. V určité době došlo k záměnám a promíchání slov s „v“ a „b“.
Do mnoha slov přibyla hláska „j“, slova byla původně bez ní, v lidové mluvě je to dochováno na Moravě a na Slovensku i ve spisovné: např. ináč = jinak – kde došlo ještě k posunu č → k
Tak zvané obalové „j“ ničí následující obsah, odpojuje od „I“ jako toku vědění, který zahaluje, napichuje a vkládá jiný význam.
Ke stejnému zahalení došlo při posunu r → j, bor → boj
Bor vychází z praslovanského bara = bažina, což bylo posunuto do boro (боръ) močál, rašeliniště, česky borek – borka – kus rašeliny
Na vysychajících rašelinách rostou:
borowica rojovník – dnes kapradí
borowac(č)ina – dnes vřes
borovnice, barovnica, vobůrka, borievka – dnes borůvka, ale i brusinka – borusinka (vidíte důsledky zkracování)
borovec, boruovka, borievka – jalovec, od toho borovička – jalovcová kořalka
bor = borovicový = sosnový les
borák = brutnák – lečivka
borka – původně kůra borovic
Bor ale zároveň znamenal boj. Moje domněnka je, že kdo zabloudil v bažinách bojoval o život, hrozilo mu utonutí a vtažení do bažiny, což dneska už téměř vymizelo.
Od toho odvozené je:
borba – zápas
borca, na Moravě borec – zápasník, bojovník; odvozenými slovy jsou např. přebor, přeborník
borjo brati znamenalo ve staroslovanštině bojovati; vidíte, že nám už tady vymizelo „r“
bornit – bořit, bourat
bortina – zbořenina
boriti – bořit je posunuto do barati – bránit (se) – opět vidíte zkracování; z toho vyplývá, že když se bráním, něco zároveň bořím (bez hodnocení dobře x špatně)
brojit – útočit proti (někomu - něčemu)
bouřit – jako zlobit se, ale i hrom bouří
bouřka – od bouřit
bortit – porouchat, provrtat, prostřelit, což se dodnes jihočesky řekne prtat, to někdy příště rozebereme v zajímavé souvislosti s prťákem – ševcem, který prtal (spravoval – použito přesně v opačném smyslu) postole (boty); znamená tedy původně prtat – paratat – spravovat nebo rozbíjet? Dnes máme slovo „párat“ – rozbíjet, ničit již vytvořené, ušité. Kde je dezinformace a otočení?