Voják, bojovník – část 2.

Na doplnění minulého ještě slova:

barák: baraak – kasárna, zéroveň obytný prostor v lágrech a koncentrácích (což je staví na roveň) pro hosty (oběti) čistek daných režimů či vojáky = soul-da-ti; dnes se používá v posunutém smyslu dům, obydlí, ale původní si stejně stále nese

barabizna: dům na spadnutí, starý, zničený

babizna: vznikne pouhým vynecháním slabiky „ra“, je to hanlivý výraz pro ženu

baraba: původně tunelářský dělník (kopající podzemní štoly), postupně se přenesl do významu hanlivého – spodina, lúzr, zloděj

bar= v jakutštině znamená jít, chodit, jet; utéct, ujet; dále má význam pomocného slovesa; též znamená vše nebo všichni

baraa= též v jakutštině ale znamená zničit, vyhladit, utratit, roztočit, tlouct, bušit, bouchat, bourat

baraba → balaba → balabán (znělé r → neznělé l) – nastává i posun významu – ten, který se nechá balamutit = klamat, obelhávat, šidit, zviklat, obelstít i oblafnout

síla baraby se mění ve slabost balaby

POUHEKONSTATOVANIBEZPOSUZOVANICOJEDOBREACOSPATNENEBOBOJIJEZKUSENOSTMENICISEVPROZITEKPROCITEKPROCITENI

Válka:

latinsky: bellum

anglicky: war

rusky: война (vojna), борьба (borjba) zápas

jakutsky: сэрии (cerii)

starobulharsky: bajus = strašný, z toho bhoj – boj – bog – bůh

od toho slovo báječný určitě pozbývá smyslu příjemného superlativu, ale spíše je tomu naopak

staročesky: harc – harac – boj, válka

z toho harcieř – bojovník ( harac – boj + eř – příslušník ke stavu)

z toho harác → horác – horácius → horák ( c → k) – horáček

staročesky též borba ve smyslu zápas, boj; od toho bojar – boljarin – bárin – bajär = šlechtic, magnát, válečník, bojovník – ten, kdo vládne silou

odvozená slova:

zbraň, bránit se, ale i bratr

bradlo – staročesky skála, v přeneseném významu potíž

brach – přítel

brak – odbyté dílo

brajgl – výtržnost

brakovat – původně vyrybňovat, v přeneseném drancovat, plenit, olupovat, prohledávat, vybírat

brnění má význam bolest (bol – bor), ale též ochrana proti bolesti

Obecně promícháním a záměnou „b“ za „v“ a opačně vznikl zmatek. Též vylo do mnoha slov dodáno „v“ jako obalové, stejně jako „j“.

Na závěr se dotkneme latinského mīles:

V češtině „milý“ je odvozeno od slova „milost“ – udělit někomu milost, znamená mít nad ním moc a slitovat se – omilostnit. Slitovat se – mít lítost je odvozeno od původu lítý = krutý. Uděluji-li někomu milost, jsem ve své podstatě slova k němu krutý, vyvyšuji se nad něj, mám v rukou moc vládnout jeho životem. Jsem-li k někomu krutý, jsem krutý zejména sám k sobě, z toho vyplývá potřeba tuto krutost projevit. Ať už vyvyšováním se nebo obviňováním.

A to je obraz dnešního světa.

Vina, lítost, krutost, milost, která visí na bedrech jednotlivce. Stejný jednotlivec otráven jedem hledá viníka, cíl, na něhož by svoji zátěž (lítost, vinu atd.) přenesl. Obviňování a obvinění. Lítostiví a krutí. Oběti a agresoři.

Každá oběť vyžaduje trest. Proč trestat sebe, když je možné trestat domnělého viníka?

Válka a boj. Válka a boj v jednotlivci, jež je otráven jedem, se přenáší ve válku a boj vně. Válka a boj – ve velkém i v malém.

Až se lidé dokáží podívat na svá zranění, jejichž důsledkem je obviňování druhých, neb na někoho se to hodit musí, musí se najít viník ….

…. tedy až se lidé počnou hojit a cělia, zbavovat svých lítostí, bolestí, vin, až je přestanou přehazovat na druhé, pak se počne i hojit svět.

Každý může počít změnu okamžitě, je to na každém z nás.